Přeskočit na obsah

Slezské Rudoltice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Slezské Rudoltice
Zámek Slezské Rudoltice
Znak obce Slezské RudolticeVlajka obce Slezské Rudoltice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecOsoblaha
Obec s rozšířenou působnostíKrnov
(správní obvod)
OkresBruntál
KrajMoravskoslezský
Historická zeměMorava (respektive tzv. moravská enkláva ve Slezsku)
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel504 (2024)[1]
Rozloha23,22 km²[2]
Nadmořská výška275 m n. m.
PSČ793 97
Počet domů167 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.6
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa obecního úřaduSlezské Rudoltice 64
793 97 Slezské Rudoltice
obec.sl.rudoltice@pvtnet.cz
StarostaIng. Mojmír Pargač
Oficiální web: www.slezskerudoltice.cz
Slezské Rudoltice
Slezské Rudoltice
Další údaje
Kód obce597813
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slezské Rudoltice (německy Rosswald)[4] jsou obec, která se nachází na Osoblažsku, v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Žije zde 504[1] obyvatel. Její část Městys Rudoltice byla historicky městysem. Přízvisko „slezské“ dostala obec až v roce 1945, historicky je součástí moravské enklávy Osoblažsko.

Vesnicemi Slezské Rudoltice, Amalín a Koberno prochází úzkokolejná trať Třemešná–Osoblaha. V obci působí TJ Slezské Rudoltice.

Název Slezské Rudoltice nese nejen celá obec, ale také jedna z jejích evidenčních částí, která se skládá ze čtyř základních sídelních jednotek, odpovídajících třem celým a jednomu necelému katastrálnímu území, a pak také jedna z těchto základních sídelních jednotek, která tvoří jižní a větší část katastrálního území Ves Rudoltice (tedy bez Amalína).

Obec Slezské Rudoltice sousedí na severovýchodě s Liptaní, na severozápadě s Bohušovem, na východě s Rusínem, na jihu s Polskem (gmina Hlubčice) a na západě s Městem Albrechticemi a Třemešnou. Od okresního města Bruntál je vzdálena 29 km a od krajského města Ostrava 60 km. Sousedními obcemi sídla jsou Město Albrechtice, Rusín, Liptaň, Třemešná a Bohušov.

Slezské Rudoltice leží v geomorfologickém celku Zlatohorská vrchovina, podcelek Jindřichovská pahorkatina. Nejvyššími body obce jsou Obecní vrch (568 m n. m.) na hranici s Třemešnou a blízká Květnice (520 m n. m.), obě na katastru Nového Lesa.

Území Slezských Rudoltic patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy. Hlavním tokem obce je potok Lužná tekoucí západovýchodním směrem, který dále pokračuje do Bohušova, kde ústí do Osoblahy. Jen místní část Pelhřimovy odvodňuje potok Hrozová, který teče rovněž směrem ze západu na východ, tvoří státní hranici s Polskem a rovněž ústí do Osoblahy.

Území obce pokrývá z 68,5 % zemědělská půda (52,5 % orná půda, 14,5 % louky a pastviny), z 25 % les a z 5,5 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Názvy existujících a zaniklých částí

[editovat | editovat zdroj]
  • Česky Slezské Rudoltice (Rudoltice, Rudoltice ve Slezsku, básnicky Koniles, Konilesy, přezdívka "Slezské Versailles"), německy Schlesisch Rosswald (Roßwald, Ruswald), polsky Rudolcice Śląskie (Rudolczyce).
    • Česky Městys Rudoltice (1869 Rudoltice Městys, 1880 Rudoltice (městec)), německy Roßwald Markt, polsky Miasteczko Rudolcice.
    • Česky Hodice, německy Hoditzhof.
    • Česky Ves Rudoltice (1869 Rudoltice, 1880 Rusvald), německy Roßwald Dorf, polsky Wieś Rudolcice.
  • Česky Amalín, německy Amalienfeld, polsky Amalin.
  • Česky Koberno, německy Kawarn, polsky Kobierno, Koberno.
    • Česky Antonínov, německy Antonsberg, polsky Antoninów.
  • Česky Nový Les, německy Neuwald, polsky Nowy Las.
  • Česky Pelhřimovy (1869 Poruba, Pelhrzimovy), německy Mährisch Pilgersdorf, polsky Pielgrzymów (Poręba).
  • Česky Víno (1869 Vino), německy Weine, polsky Wino.

V roce 1240 vpadli do Slezska a na Moravu Mongolové, kteří zpustošili také sídla na Osoblažsku. Z podnětu olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku začala zde vznikat nová sídla s pomocí německých kolonistů. Obec byla pojmenována po svém lokátorovi Rudolpheswalde. Prvně je obec zmíněna v roce 1255, kdy byla jako součást léna udělena Herbortovi z Fulmu za věrné služby olomouckému biskupovi. Původně se jednalo o jednu vesnici, která byla v roce 1675 na žádost majitele panství Juliuse Leopolda z Hodic rozdělena na dvě části Městys Rudoltice a Ves Rudoltice. Toto rozdělení schválil olomoucký biskup Karel II. z Lichtenštejnem-Kastelkornu.[5] Přízvisko „Slezské“ však Rudoltice získaly až roku 1945 na základě rozhodnutí jazykové komise Slezské expozitury země Moravskoslezské,[6] Dříve celá obec patřila k moravským enklávám ve Slezsku. Obec Slezské Rudoltice vznikla roku 1947 sloučením obcí Městys Rudoltice a Ves Rudoltice[7]. Dne 22. srpna 1951[8] byly ke Slezským Rudolticím připojeny dosavadní obce Nový Les, Pelhřimovy a Víno, roku 1964 byla k obci připojena též dosavadní obec Koberno.[9] Slezské Rudoltice (Městys Rudoltice) měly do roku 1954 status městyse.

Vývoj počtu obyvatel

[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel celé obce Slezské Rudoltice podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[10]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2014
Počet obyvatel 1976 2064 1936 1805 1718 1667 1536[p 1] 555 665 755 671 611 652[p 2] 553
  1. z toho: 6 Čechoslováků, 1481 Němců; 1519 řím. kat., 18 evang., 1 bez vyzn.
  2. z toho: 554 Čechů, 24 Moravanů, 7 Slezanů, 41 Slováků, 1 Němec, 1 Polák, 1 Ukrajinec; 169 řím. kat., 3 evang., 3 pravosl., 401 bez vyzn.

V celé obci Slezské Rudoltice je evidováno 185 adres : 184 čísel popisných (trvalé objekty) a 1 číslo evidenční (dočasné či rekreační objekty).[11] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 160 domů, z toho 107 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotných Slezských Rudoltic (Městyse a Vsi, včetně Nového Lesa) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[10]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1062 1139 1108 945 931 889 788[p 1][p 2] 363 408 559 544 529 571[p 3]
  1. z toho: Městys Rudoltice 276, Ves Rudoltice 320 (včetně 14 obyvatel v místní části Hodice), Nový Les 202
  2. z toho: 5 Čechoslováků (3 v Městysi a 2 ve Vsi), 774 Němců; 776 řím. kat., 13 evang. (4 v Městysi a 7 ve Vsi), 1 bez vyzn. (ve Vsi)
  3. z toho: Městys Rudoltice 396, Slezské Rudoltice (Ves Rudoltice) 168, Nový Les 7

V samotných Slezských Rudolticích je evidováno 128 adres, vesměs čísel popisných.[12] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 105 domů (v Městysu Rudoltice 41, ve Vsi Rudoltice 58 – 2 v místní části Hodice -, v Novém Lese 6), z toho 83 trvale obydlených.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 721. 
  5. Historie - Oficiální stránky Obce Slezské Rudoltice. www.slezskerudoltice.cz [online]. [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. 
  6. http://www.osoblazsko.cz/public/kapitola.phtml?kapitola=127584
  7. Slezské Rudoltice na webu Kultura.cz. www.kultura.cz [online]. [cit. 2014-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-20. 
  8. Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1951, číslo 232, str. 2465, vydáno v Praze dne 5. října 1951
  9. ŠTĚPÁN MLEZIVA A KAREL KUČA. Historický lexikon městysů a měst. Praha: Baset, 2006. ISBN 80-7340-092-8. Kapitola Slezské Rudoltice, s. 653. 
  10. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710–711.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 60–61.  Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.  Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1080–1081. 
  11. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-06. 
  12. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  13. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-14]. Identifikátor záznamu 484719470 : Kostel svaté Kateřiny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  14. Libor Martinek (2009): Mecenáš umění a svobodný zednář ze Slezských Rudoltic Albert Josef Hodic, URL: http://www.blisty.cz/art/45420.html

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • LUKEŠ, Jan. Slezské Rudoltice 1255-2005. Slezské Rudoltice : OÚ Slezské Rudoltice, 2005. ISBN 80-260-0572-4

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]